Hold Goethova podzimu: Jiří Menzel
Jiří Menzel 23. února 1938 Praha – 5. září 2020
Hold Goethova podzimu: Jiří Menzel 23. února 1938 Praha – 5. září 2020
Menzel se výrazným způsobem zasloužil o popularizaci české literatury, zejména pak románů Hrabala a Vančury.
Narodil se v roce 1938 v Praze jako syn spisovatele a scenáristy Josefa Menzela. V roce 1962 ukončil studium režie u Otakara Vávry na FAMU v Praze. V šedesátých letech 20. století byl spoluzakladatelem filmové československé nové vlny. Jeho první celovečerní film Ostře sledované vlaky podle literární předlohy jeho oblíbeného autora – Bohumila Hrabala – z roku 1966 získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Další z jeho filmů Vesničko má středisková byl na Oscara nominován v roce 1985. Trezorový film Skřivánci na niti obdržel v roce 1990 cenu Zlatý medvěd na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, on sám pak roku 1996 získal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.
Žák Otakara Vávry v šedesátých letech 20. století byl spoluzakladatelem filmové české nové vlny.
Jeho první celovečerní film Ostře sledované vlaky podle literární předlohy jeho oblíbeného autora - Bohumila Hrabala - z roku 1966 získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Další z jeho filmů Vesničko má středisková byl na Oscara nominován v roce 1985. Trezorový film Skřivánci na niti obdržel v roce 1990 cenu Zlatý medvěd na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, on sám pak roku 1996 získal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.
Značný ohlas doma i v zahraničí však vzbudila především Menzelova filmová tvorba pro svou schopnost vyprávět o prostých lidech, z nichž někteří podléhají v nerovném zápase s násilím, byrokracií, totalitní zvůlí, a druzí zase svou osobitostí, někdy až bizarní originalitou obohacují život kolem sebe. Hrdiny svých filmů našel především v díle spisovatele B. Hrabala, autora řady tragikomických příběhů všedního dne. Za filmový přepis Hrabalovy novely Ostře sledované vlaky získal v roce 1967 filmového Oscara.
I po listopadu 1989 Menzel patří mezi ve světě nejuznávanější české filmové tvůrce. Zatím poslední úspěch zaznamenal v roce 1994 na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách svým filmem Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina, který opět za scenáristické spolupráce Z. Svěráka natočil podle románu ruského spisovatele Vladimíra Vojnoviče.
Jiří Menzel je vedle své režisérské práce (od roku 1995 je režisérem Divadla na Vinohradech v Praze) i divadelním a filmovým hercem, jehož projev, postavený na nedramatické, nepatetické a civilní dikci a gestu, nepostrádá rysy klaunství a komediantství (Halibud, O'Casey: Penzion pro svobodné pány, Činoherní klub, 1975; filmy Kdyby tisíc klarinetů, Rozmarné léto, Hra o jablko a další). Natočil však i řadu televizních filmů, z nichž největší ohlas si získal přepis Nerudových Povídek malostranských.
Jiří Menzel je vedle M. Formana, V. Chytilové, I. Passera a J. Němce hlavní osobností generace filmových režisérů, která do československého filmu vstoupila ve druhé polovině 60. let a dodnes získává svou tvorbou úspěchy nejen doma, ale i v zahraničí.
