Knižní tipy II
Další knižní tipy Goethova podzimu.
Duben 2015
1) Jan Kameník (vlastní jméno - Ludmily Macešková): Básně
Jedna z největších, českých básnířek 20. století, která psala pod můžský pseudonymem konečně v prvním souborném díle ejzajímavějších básní.
Velmi zajímavý počin. Soubor básnického díla Jana Kameníka, vl. jm. Ludmily Maceškové (1898–1974) v ediční přípravě Jiřího Opelíka. Textově přesná a úplná edice Kameníkova básnického díla obsahuje vedle textově spolehlivého znění veršů již publikovaných i desítky dosud zcela neznámých Kameníkových básní, včetně dvou raných básnických sbírek, zevrubnou ediční poznámku a doslov. Pro českou literaturu 20. století jde o edici základního významu, o mimořádný počin literární i ediční.
Pohnutý život "Jana Kameníka". Předpokládáme, že většina běžných čtenářů Ludmilu Macečkovou nezná. Tak tedy kdo to byl? Žena s pohnutým osudem a velkým talentem. Ludmila Macešková se narodila jako druhé ze dvou přeživších dětí v rodině Antonína a Anny Poprových. V letech 1918 - 1921 studovala na Akademii výtvarných umění pod vedením Jakuba Obrovského a Maxe Švabinského. Školu nedokončila, protože se na nátlak rodiny musela vdát.
Po svatbě se začal chovat despoticky, a tak jí např. zakázal pokračovat ve studiích. V roce 1923 se jim narodil syn Dalibor.
V roce 1930 manželství skončilo rozvodem.
Vzhledem k tomu, že při rozvodu přišla o veškerý majetek, přestěhovala se (bez syna, který zůstal u otce) do malého nebytového půdního prostoru v Nuslích a živila se příležitostným psaním do různých ženských časopisů, kreslením módních návrhů a střihů, atd. Následující období, které prožila v nuzotě, však paradoxně pokládala za nejkrásnější období svého života.
V lednu roku 1932 se jí narodil nemanželský syn Ivan, za jehož otce Jiřího Macešku se záhy poté provdala. V dalších letech se rodina mnohokrát stěhovala a žila v nuzných poměrech. Maceška nechtěl pracovat, zabýval se černou magií. A protože úřady neuznaly její maturitu získanou za Rakouska-Uherska, byla Ludmila Macešková nucena pracovat v Melantrišském závodě jako kreslička střihů v nejnižší platové kategorii dělnic. V roce 1941 její syn Dalibor onemocněl schizofrenií. Nepříliš šťastné manželství skončilo nejprve rozlukou v roce 1945 a pak rozvodem v roce 1950. Ve 40. letech se přestěhovala spolu se syny do bytu v Týnské ulici, kde vznikla většina jejích knih. V roce 1944 byla vydání první její kniha Okna s anděly. Již pro tuto knihu si zvolila na popud Bedřicha Fučíka mužský pseudonym. Tento krok B. Fučík zdůvodňoval přetrvávajícími předsudky společnosti vůči spisovatelkám. Zemřela v Praze 3. května 1974 ve věku 76 let - na psychiatrii v Bohnicích, kam ji po nervovém záchvatu odvezla sanitka.
Celý svůj život Macešková vtiskla do svých básní. Veškerá zralá Kameníkova tvorba je nesena mystickou zkušeností. Zralé Kameníkovy básně charakterizuje volný verš a leckdy až bizarní obraznost používající výrazivo technické, případně si nasazující naivistickou masku.
2) Miroslav Kasáček, Luděk Navara: Na útěku
Literaturou faktu se zabýváme málo. Zde je jedna z novinek, která stojí za to! Hrdinů je v dnešní době jako šafránu. Kniha o hrdinovi s velkým H, který skutečně žil. Zcela strhující životní příběh.
Josef Bryks, válečný letec ve službách britského královského letectva a nositel Řádu Britského impéria, se proslavil odvážnými a riskantními útěky z německého zajetí.
Jednou utíkal v bečce na močůvku, jindy hloubil tunel pro legendární Velký útěk ze Saganu nebo pomáhal Židům při povstání ve Varšavském ghettu. Překvapený čtenář dokonce zjistí, že jeden ze svých legendárních útěků absolvoval v pyžamu.
Bryksův příběh inspiroval britské filmaře, kteří po válce natočili film Srdce v zajetí. Josef Bryks se totiž v Anglii zamiloval a jeho anglická manželka jej po válce doprovodila do osvobozené vlasti. Bryks se však postavil nejen nacistům, ale později i komunistům a skončil ve vězení. Odtud se mu už utéct nepodařilo: zemřel v srpnu 1957 v Jáchymově. Bylo mu pouhých jednačtyřicet let.
Kniha vychází ze vzpomínek pamětníků, z dokumentů či archivních materiálů. Některé jsou zde publikovány vůbec poprvé. Unikátní je Bryksův deník, ve kterém popisuje cestu z okupované vlasti do válčící Francie, odkud se pak dostal do Británie. Nejedná se o typickou literaturu faktu, ale o strhující vyprávění zařazené do dobových souvislostí, doplněné bohatým fotografickým a archivním materiálem.
Kdo byl Josef Bryks? Josef Bryks byl sedmým z celkem osmi dětí hanáckého Rolníka Františka Brykse a jeho ženy Anny, rozené Nasvetrové.
V prosinci 1939 musel nastoupit do služeb protektorátního ministerstva vnitra. Již po třech týdnech však ze státní služby na vlastní žádost odešel a v lednu 1940 se vydal na dlouhou a dobrodružnou cestu do zahraničního odboje.
Po svém zajetí byl Bryks, který zatajil svoji pravou identitu a vydával se za Brita, umístěn do zajateckého tábora. Nyní začínala jeho nejslavnější kariéra: 5× se pokoušel o útěk, dvakrát měl k němu opravdu blízko. Jednou se pokusil uletět s Messerschmittem Bf 109 modifikovaném na noční stíhání (chytili ho na poslední chvíli), podruhé uprchl a připojil se k polské Zemské armádě. Byl chycen a krutě mučen, v roce 1944 byla navíc prozrazena jeho skutečná totožnost, když britská strana poslala omylem Němcům doklad o jeho povýšení i s pravým jménem a národností. V roce 1945 byl osvobozen spojeneckými vojsky a prodělal několik operací (poslední v létě 1946) kvůli řadě zranění, která v průběhu války utrpěl. Jak to všechno dopadne si přečtěte ve více než napínavém příběhu v knize.
Foto: Josef Bryks a jeho žena Trudie Bryksová
