Vzpomínáme: Václav Havel

Vzpomínáme na skutečného prezidenta ...

Goethův podzim vzpomínka - Václav Havel (5. října 1936 P – 18. prosince 2011)
Co bylo na Havlovi tak výjimečného? Byla to řada věcí, ale zmiňujeme tři. Uměl dávat lidem pozitivní příklad. Hájil pravdu. Směroval veřejnost k lidským hodnotám.

„Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří vám slibují, že všechno vyřeší za vás. Takoví lidé chtějí, abyste jen mlčeli, poslouchali a drželi krok. Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří mají diktátorské sklony, příliš často mění názory, nejsou schopni se domluvit s jinými, nabízejí různá dobrodružná, nepromyšlená a neodpovědná řešení a kteří by se nejraději vrátili k centralistickému řízení všech našich společných věcí.“

Úryvek z eseje Moc bezmocných:

Havel též jako literát

Václav Havel jako literát se světově proslavil svými dramaty v duchu absurdního divadla, v nichž se mimo jiné zabýval tématy moci, byrokracie a jazyka, a také svým esejistickým dílem. Důvod svého příklonu k absurdnímu divadlu Havel později zdůvodňoval takto: "Baví mě psát různé krasořečnické promluvy, v nichž je s krystalicky čistou logikou obhájen nesmysl; baví mě psát monology, v nichž jsou věrohodně a sugestivně vysloveny samé pravdy a které jsou od začátku do konce prolhané".

Za své literární a dramatické dílo byl Václav Havel oceněn řadou prestižních cen, je členem mnoha světových klubů spisovatelů. Za své smýšlení a celoživotní úsilí o dodržování lidských práv byl několikrát nominován na Nobelovu cenu míru a stal se laureátem nejvyšších státních vyznamenání mnoha států.