Nové čtení pro zimní dny
1) Mimochodem: Woody Allen
- próza
Woody Allen, vlastním jménem Allen Stewart Konigsberg (*1. prosince 1935 v Bronxu), je světově proslulý režisér, scenárista, spisovatel, herec a komik. Patří k hrstce amerických filmařů, kteří se dokázali prosadit coby tvůrci ryze autorských snímků. Vděčil za to široké škále svých talentů. Ačkoli nedokončil ani první semestr na Newyorské univerzitě, bezesporu se řadí k významným intelektuálům své doby, se zvláštní citlivostí pro neuralgické body moderní společnosti. Jeho osobní život byl a je plný výstřelků a eskapád, ale i díky tomu se mohl stát inspirací pro Allenovou nadobyčej bohatou tvůrčí kariéru. Ve svých dílech se newyorský patriot zabývá složitostí mezilidských vztahů a vysmívá se pseudointelektuálům nebo přemíře psychoanalýzy. Za svou tvorbu získal několik cen americké akademie, ani pro jednoho Oscara si však nepřišel.
S obojím se vyrovnává v rozsáhlé vzpomínkové knize, která vyvolala pořádný rozruch ještě před vydáním
Kniha Mimochodem jsou klasické paměti. Slavný režisér ve svých pamětech nic neskrývá a jeho pohled na vlastní bouřlivé životní osudy nepostrádá humor. Popisuje dětství v Brooklynu, jak získával autorské ostruhy, vypráví, jak se těžce protloukal jako komik na standupových pódiích. Svým šťavnatým vypravěčským stylem vykládá, jak došlo k tomu, že posléze přeběhl k filmu; provede nás celou svou dlouhou režisérskou kariérou, od komediálního debutu Seber prachy a vypadni přes klasické filmy jako Annie Hallová či Manhattan až po poslední snímky. Průběžně se přitom vyjadřuje ke svým manželstvím, láskám a velkým přátelstvím, hovoří o jazzu, knihách a divadelních hrách, kterých má za půl století na kontě pěknou řádku. Odhalí před čtenáři své démony a omyly, ale i to, nač je nejvíc hrdý, seznámí nás s lidmi, které miloval, s nimiž pracoval a od nichž se přitom mnohému naučil.
2) Přežila jsem Osvětim: Krystyna Żywulská
-
próza
Kniha Krystyny Żywulské je šokujícím svědectvím zachycujícím mučivý život tábora smrti den za dnem. I přes uplynulé roky je čtenářův zážitek na výpověď očima očitých svědků a obětí holocaustu stále neuvěřitelný. Autorka přežila měsíce hladu ve varšavském ghettu a poté, od roku 1943, pobyt v táborech Osvětim a Birkenau – až do jejího útěku z pochodu smrti: během likvidace tábora. Svědectví, které vydala je jedním z nejpřitažlivějších a nejzásadnějších. Toto nové české vydání knihy (první od roku 1957) vychází v novém překladu a je zcela bez původních cenzurních zásahů. Polská spisovatelka vypráví svoje zážitky z koncentračního tábora v Osvětimi. Snaží se pravdivě, nepřikrášleně, někdy i otřesně vylíčit všechno to, co lidé některých národů museli prožít, a připomenout to všem lidem těch národů, které podobných hrůz a utrpení byly ušetřeny.
